Alberto, Andy a starej František na tréninku přes tři kopce

Ve čtvrtek šel Andy do Alexandry vrátit jídelní lístky, který nevědomky sbalil, když na konci schůze ČESYKu vzal ze stolu svůj stoh papírů a vespod měla obsluha položený jídeláky. Servírka byla dojatá a hned ho lákala na piviště. Andy byl připravenej a pro tenhle účel si s sebou vzal bratránka Cobrettiho. Když tu náhle telefon! Volá vás Alberto Contador, stálo na displeji.

„No, nazdar Alberto, synu!“
…
„Teďka? A kdo eště?“
…
„Starej František?… Jo, stavte se!“

A bylo po pivišti. Andy dofrčel dom a převlékl se do dresu. Starej František s Albertem už přijížděli. „Nazdar hošííí! Co dělá mladej František?“ zeptal se Andy svého bratra.  „Spí, řve a jí. Vendula hlídá,“ zubil se starej František. Prostě klasickej měsíček v úplňku, jak má ve zvyku.

Chlapci vyrazili na Přestavlky. Pláště bzučely po asfaltu jak vosy, kazety cvrčely a podvečerní vzduch byl průzračnej, až byla radost brát si ho z plných plic. Andy, Alberto a starej František rychle stoupali letní krajinou.

Ve sjezdu z Vranova byl příjemný chládek. Andy se těšil na stoupák kolem Naháče na Komorní hrádek. Tam se rozpoutá první z dnešních bitev. Na úpatí kopce jedou všichni tři společně, ale Andy se za okamžik zařadí na první figuru a roztočí to. Jeho starší bratr brzy nevydrží vysoké tempo a ve stále strmějším kopci začne ztrácet.

Alberto se drží. Švihá lehké převody a vysoké úsilí mu na tváři kreslí žertovnou grimasu. Ale taky Andy už za chvilku začne vystrkovat své veverčí zoubky v pro něj typickém šklebu. Teď se rozhodl zaútočit! Hází si dolů o dva, čapne rodla za spodky a sedlo mu za zadkem kmitá jak metronom. Alberto se okamžitě zvedá, přilepenej na Andyho zadní kolo. Na vrchol je ještě daleká cesta. Andy se radši nedívá, jak pomalu se horizont kopce přibližuje. Borcům buší srdíčka až v krku a dech se úží.

Alberto má problémy! Stehniska ho začínaj ukrutně plálit, potřeboval by se víc nadechnout, ale nejde to. Pouští Andyho nejdřív na metr, pak na dva, zkouší se dotáhnout, ale najednou je ze tří metrů deset. Andy se ohlíží, už mu taky dochází, na chvilku si sedá, ale dbá na to, aby Alberto z jeho náskoku moc neukrojil. A tak si to takhle šněrují až na vrchol.

„Tys mě držel ve votáčkách!“ říká pak nahoře Alberto Andymu, který na něj v odpověď vystrkuje své pizizoubky.

V serpentinách do Chocerad je dostihuje starej František. U řeky se všichni zastaví a Andy navrhuje, aby si střihli ještě Ondřejov. „Hoší, tady se mi při Sázaváku zdálo vo čertech,“ říká Andy, když za mostem drkotají po choceradských kostkách. „Jo, jo. Tady je to špatenka,“ přisvědčuje starej František. Všichni se týhle jeho klasický průpovídce smějí. Ale čeká je přetěžkej arbajt.

Andy to teď chce rozhodnout co nejdřív. Zaútočí už v zatáčkách na kraji Chocerad. František okamžitě zasouvá, Alberto šlape ze všech sil. Andy se co chvíli ohlíží, nebo se dívá pod rukou, jako by Alberta vyzýval. Toho ty pohledy začínají už docela srát, tak vybočí doleva a jede Angličana. Andy po chvilce cítí, že to přehnal. Meloun, kterej odpoledne sežral, ho začíná krutě pálit v žaludku. Není vyloučeno, že se půjde podívat, co se to nahoře děje za rozruch. Musí zvolnit, ale po očku si hlídá Albertův odstup.

Alberto maká, ale ta díra se už nedá vyplnit. Andymu to dnes frčí. Ke konci se mu sice zdá, že Andy už tuhne, ale je možný, že nejede na plno, protože je čeká ještě jedna prémie kategorie HC. I on teda trochu svěsí nohy, aby jim dal odpočinout. Starej František ho už nemůže ohrozit.

„Budu se tě teď, Contadore, držet, jak hovno košile. Jak říká Danu. Nechám to na tobě,“ směje se Andy pod posledním kopcem. „Hoší, teď to bude už špatný. Mně je blbě,“ na oko odmítá výzvu Alberto. Bratři Schleckové se po sobě pobaveně podívají. Těmito hláškami je Alberto proslulý. „Jasně, pojedeš na jednu plíci,“ odpovídá Albertovou známou frází  starej František. Smějou se, ale zároveň to už začínaj natírat! Stoupají z Chocerad, přes Vestec a Vodslivy až k dálnici.

První figuru tentokrát jede Alberto, vlevo od něj, trochu zpátky se drží Andy. Starej František jede schovaný za Albertem. Ten švihá lehký převod 120 otáčkami. Cítí únavu z předchozích kopců, ale tuhle poslední štaci chce pro sebe. Doveze si Andyho na zádech a rozhodne to v krátkém spurtu.

František se obdivuhodně drží, ale cítí, že jestli se tempo ještě zvýší a nebo se kopec zlomí, tenhle kvapík nevydrží. Andy se rozhoduje svému bratrovi pomoci. Jako tenkrát při výjezdu na Mont Ventoux. Nebude to zrychlovat. Nechá ho jet vzadu. Potáhne ho.

Bohužel. Za Vestcem kopec přiostří, tempo nepolevuje. Tahle kombinace starýho Františka nakonec popraví. Když se Alberto ohlédne, zjistí, že je s mladším Schleckem sám. Loni v téhle pasáži zapikal mladej Lahváč.

Za vsí Vodslivy je finále. Poslední část výstupu. Kopec se tu pěkně nadechne. Alberto s Andym to švihají vedle sebe a teď už to je jen o nervech. A o nohou unavených z předchozích etap. Kdo začne dřív? A udrží spurt až do cíle? Andy řadí na velkou pilu. „Á pozor, zlověstný praskání,“ pronese Alberto. Ale to ještě není labutí píseň. Zatím jsou v půli kopce. Alberto ještě nechce zaútočit. Chce dojet na padesát metrů, vymrštit se z toho a v momentě odletět. Než se Andy probere a zareaguje, nabere superrychlost a udělá mu pá pá.

Taky Andy přemýšlí, kdy zaútočit. Nechce se unáhlit. A nohy by dlouhý špurt nemusely vydržet. Kopec se ještě utahuje, tak si musí hodit nahoru. Ale má velkou pilu a vzadu už jedenadvacítku. Není kam házet. Už jede Cancellaru. Támhle u tý značky! Rozhodne se. I Alberto si už vybral. Ale je to místo posazený o trochu dál. Pomalu se připravuje, je rozhodnutej dát do toho všechny zbývající síly.

Cvak! Cvak! Andyho duraejska mlaská z jedenadvacky na sedmnácku. Andy souboj nervů prohrál. Rozjíždí rychlík. Alberto se nerozpakuje, vstává a rve to ze všech sil, až mu poskakuje hlavička. Andy se zubí jak piraňa a oba borci letí pospolu. Pak Alberto vykřikne. Nohy mu vypověděly službu. Je konec! Po všem!

Domů už jedou Alberto, Andy a starej František společně. Kecají o dědkovi, životě a tak. Prostě super trénink.

Peace, hoší :o)