mini-dsc_0115.jpgNávštěva obchodu firmy Pinarello v Trevisu je jedinečný zážitek. Obchod je plný krasavců (myslím samozřejmě kola), a když k tomu ještě přidáte pohodovou atmosféru, nesmírně ochotný personál, skvělý výběr a ceny cyklistického i civilního oblečení, prostě to nemá chybu! My jsme navíc měli to štěstí, že jsme se v obchodě osobně setkali se zakladatelem legendární značky, Giovannim Pinarellem.

Ale začnu od začátku. Chystáme se na prodloužený víkend do Benátek a letíme do Trevisa. Michal slyší „Treviso“ a první reakce je: „Tam je přece Pinarello.“ Nelením, zjistím na internetu adresu obchodu a první zastávka je jasná.

Z letiště jedeme na vlakové nádraží, tam si dáme zavazadla do úschovny a vyrážíme do centra vzdáleného jen pár minut, kde je i obchod Pinarello. Nachází se v celkem klidné ulici, a když k němu přijdeme, je ještě zavřeno. Na první pohled celkem zklamání, čekala jsem velký, honosný cyklistický butik a místo toho to vypadá na malý krámek, kde je uvnitř naskládáno pár kol a nějaké figuríny s oblečením. Zajdeme za roh do úzké uličky, kde zjišťujeme, že k obchodu patří ještě malá cyklistická dílna, kde jsou mimo jiné vystaveny topmodely kol, a outlet s oblečením a nižšími modely kol.

Do obchodu se vracíme v půl 4, kdy se po polední pauze opět otevírá, a personál už stěhuje kola před obchod, jinak by se do obchodu vůbec nedalo vejít. Několik kol je tedy vystaveno před obchodem a zajištěno jen tenkým drátkem (Michal to komentuje slovy: „To bych snad překousnul.“). Nejdříve jsme si mysleli, že tam budeme sami, ale přicházejí tam další a další lidé. Po chvilce zjišťujeme, že ten malý obchod zas tak malý není. Najdete tam veškeré cyklistické oblečení včetně retro modelů, civilní a dětské oblečení, nejrůznější cyklistické komponenty (hlavně značka Most), cyklistické boty, helmy atd. Nad vchodem visí legendární časovkářský speciál Miguela Induraina, který mu pomohl k pěti vítězstvím na Tour, a také dráhový speciál. A navíc se v takovém útulném krámku, kde jsou na zdi výstřižky z novin a historické fotky Giovanniho Pinarella z dob jeho cyklistické kariéry, cítíte mnohem lépe než v neosobním rozlehlém naleštěném obchodě. A pánové z Pinarella opravdu umí… Nejen dělat kola, ale i oblečení. Kolo se tentokrát zakoupit nechystáme, tak vybíráme něco na sebe, ale vůbec to není jednoduché, protože se nám líbí téměř všechno.

Zajdeme ještě za roh do outletu, kde je skoro prázdno. Oblečení je podstatně horší než v obchodě, ale na židli najdeme složené dresy s dlouhým rukávem k příležitosti závodu Nove Colli (závod nedaleko Trevisa přes 9 vrcholů). Ani nevím, jestli jsou na prodej, ale zeptám se. Dostávám odpověď, že stojí 15 EUR. Takže bereme! Po chvíli prodavač/mechanik odchází do dílny přes ulici a jsme v outletu úplně sami. Všude kolem nás je spousta kol, sice ne topmodelů, ale pár pěkných kousků by se tu také našlo. V Trevisu se asi moc nekrade :o) Jdeme se podívat ještě do dílny, kde obdivujeme topmodel Pinarella pro rok 2011, asymetrické kolo Dogma 60.1. Na topmodelech je vidět věčný souboj Shimano vs. Campagnolo. Na vystavených exponátech převažuje japonská značka. Firma SRAM na kolech není. Ale v Pinarellu určitě platí „náš zákazník, náš pán“ a na kolo dají cokoliv. Michal by určitě volil italskou značku: „Šikmovokej mi nesmí do baráku!“ :o)

Dresy z outletu si neseme s sebou, prý je máme zaplatit v obchodě. Zde k našemu potěšení zjišťujeme, že nenápadná cedulka „sleva 50%“ znamená, že je zlevněno téměř všechno zboží v obchodě. Tedy kromě bot a helem, které se nezlevňují téměř nikdy, ale i na ty nám případně prý dají malou slevu. Nás a řadu dalších lidí v obchodě obsluhuje nesmírně milá slečna. Nezastaví se, ale stále se usmívá. Zkoušíme a vybíráme, a když se Michalovi předvádím v jednom z modelů, přistoupí k nám starý Ital s hůlkou, chytne mě za ruku, s šibalským úsměvem mrkne na Michala a prohlásí: „Má pěkný rám!“ :o) V Pinarellu se prostě vše točí kolem rámů…

Nakonec vybíráme následující: 1 x letní dres (tílko), 1x dres s krátkým rukávem, 2x dres s dlouhým rukávem, 1x cyklistické kalhoty, 1x zimní cyklistická bunda Windstopper, 1x civilní triko. Celková cena 150 EUR, pohoda. Před placením se mě prodavačka ptá, jestli bych nechtěla ještě rukavice v designu dresu a bundy. Aniž by čekala na odpověď, běží pro ně a ptá se, jestli mi sedí. Odpovídám, že ano, a ptám se na cenu. O to se prý nemám starat, to je dárek. Na rukavicích je cena 19 EUR. Dále dostáváme ještě poutka na mobil a propisky.

Odcházíme s naditou taškou a před obchodem stojí zase ten pán s hůlkou a vysvětluje technické parametry jednoho z vystavených kol zákazníkovi. Prohodí s námi pár slov, poděkuje nám za nákup, pořídím dvě závěrečné fotky a rozloučíme se. Jak tak odcházíme, ptám se Michala: „Nemohl to být náhodou pan Pinarello?“

Po návratu do Čech moji domněnku potvrdil Google a já si neodpustím se s vámi podělit o několik zajímavostí z jeho života.

Giovanni „Nani“ Pinarello se narodil v roce 1922 v chudé rodině ve vesnici Catena di Villorba poblíž Trevisa jako osmý z dvanácti sourozenců. Už od dětství je nadšeným cyklistou a v sedmnácti letech začíná závodit. Část vybavení si půjčuje, protože rodiče nemají peníze na to, aby si mu pořídili vlastní. Po více než 60 vítězstvích v amatérských závodech se v roce 1947 dává na profesionální dráhu. Jako profesionál působí až do roku 1953. V roce 1951 získává na Giru černý dres, který se v letech 1933 – 1979 uděloval poslednímu závodníkovi. Dokonce docházelo k legendárním soubojům, kdy závodníci usilovali o jeho získání (schovávali se v barech, propichovali si galusky atd.) i z toho důvodu, že poslednímu závodníkovi náležela peněžitá odměna. Podmínkou bylo, že poslední závodník musí dojet v časovém limitu. Kopii černého dresu si můžete také zakoupit v obchodě v Pinarellu. Tato stará tradice se obnovuje na Giru v roce 2008 v trochu pozměněné podobě, kdy poslední závodník namísto černého dresu dostává bílé číslo na černém podkladu.

Jako cyklista „Nani“ Pinarello velkých úspěchů nikdy nedosáhl, to se však nedá říct o výrobě kol. Společnost Pinarello založil Giovanni na konci čtyřicátých let ve své rodné vesnici. Své první zkušenosti ve výrobě kol však Giovanni získal ve firmě Paglianti, kde už od patnácti let pracoval, a v dílničce u sebe doma během své cyklistické kariéry. Jeho bratranec Alessandro vyráběl kola ve vlastní dílně již v roce 1922. Giovanni s několika spolupracovníky začne také vyrábět kola. Zpočátku vyrábí především sportovní kola a kola do města. Závodní kola vyrábí jen pro pár nadšenců a cyklistických profesionálů z okolí. Robustní rámy pro sportovní kola a kola do města vyrábí převážně ve své dílně, zatímco výrobu závodních kol svěřuje externím konstruktérům. Lakování a montáž probíhají v malé místnosti v domě Pinarellů poblíž Trevisa.

V roce 1952 dostává příležitost rozšířit své obchodní aktivity do Trevisa. V daném roce se Giovanni musí na poslední chvíli vzdát účasti na Giru a přenechat své místo v týmu jinému závodníkovi. Jako kompenzaci dostane od své stáje Bottecchia kompenzaci ve výši 100 000 lir, která mu umožní si otevřít obchod v Trevisu. Brzy se z něj stává jeden z nejznámějších obchodů v provincii vyhledávaný nejnáročnější klientelou. V roce 1960 Pinarello poprvé sponzoruje profesionální tým. Významným mezníkem v historii společnosti je vítězství Fausta Bertoglia na kole Pinarello na Giru v roce 1975. Největší úspěchy však Pinarello ještě čekají, ale to už určitě víte sami :o)

Giovanni Pinarello letos oslavil 88. narozeniny. Stále jezdí na kole, prý i z toho důvodu, že v autě už je ve svém věku pro ostatní řidiče nebezpečný. Jeho život možná nejlépe vystihuje věnování na fotografii, kterou dostal od slavného Gina Bartalliho: „Pro Naniho Pinarella – černý dres na Giru, růžový dres v životě.“

Kdybyste náhodou někdy měli cestu do Trevisa a chtěli se podívat do obchodu, najdete jej v ulici Borgo Mazzini 9 asi 15 minut pěšky od vlakového nádraží. Otevřeno mají v pondělí od 15.30 do 19.30 a od úterý do soboty od 9.00 do 12.30 a od 15.30 do 19.30. A pokud se do Trevisa zrovna nechystáte, mrkněte aspoň na web www.pinarello.it, stojí to za to. A v Benátkách také není špatně, i když na kole se tam moc neprojedete, protože na každém kroku jsou mosty a schody :o)

Za technické pasáže děkuju Michalovi, sama bych to nezvládla :o)

< >< >< ><–>

This article has 5 comments

  1. Mahagoni

    To nejsou kola, to je umění! Úplně škoda na tom jezdit! Díky za repku

  2. Rypáček

    Rypáček by byl ve svém živlu. Moc moc pěkný výlet.

  3. Hanka

    Tak málo, že se vyplatí si tam zaletět na otočku jenom na nákup :o)

  4. Lustig

    Tak jest Pítrs, romantické Benátky a ještě k tomu výhodný nákup,musíme myslet na Mahacup,bude určitě mrazivý.Hřejivý zimní obleček bude k nezaplacení.Ahoj na trati.