p1070660.jpgRád bych se s vámi podělil o pár zážitů z nejvyššího pohoří světa a zároven 10té nejchudší země, kde jsem šířil slávu a věhlas našeho Cycling klubu, jestli máte chvilku, pojdte si přečíst víc…..Danů pán z Jechýnku

Napred bych se rad omluvil, ze nebudu pouzivat diakritiku, ale nejsem zvykly psat s ni a clanek bych psal asi tak 5krat dele, takze nehledte na formu, ale na obsah 🙂

Vratil jsem se z vypravy, ze ktere mnozi pochybovali, ze se vubec vratim, cemuz jsem se zprvu usmival, ale kdyz se se mnou pod vrcholem Kala Pattharu, kde je ve vzduchu uz jen 50% kysliku se mnou zacal tocit svet, unavou jsem padal na hubu a postupoval zhruba po 15 metrech, aby to se mnou neseklo, byl jsem rad, ze jsem pred svym odjezdem sepsal posledni vuli…

Cestu do hlavniho mesta Nepalu Kathmandu snad ani nebudu popisovat, pripadal jsem si jako Tom Hanks ve filmu terminal 🙂 v Kyjeve jsme cekali asi 4h a v Delhi cca 12h na prestup + asi 12h samotne lety, to ovsem neni zdaleka vsechno, nejvetsi dobrodruzo nas cekalo v Kathmandu do Lukly, coz uz je vnitrostatni let co nejblize Himalajskym stitum, mimochodem Lukla je vyhodnocena jako nejhorsi letiste na svete pred par mesici tam spadlo letedlo se 14 hrolezci. To nas ale nemohlo odradit, protoze mesto Kathmandu, toho krome smogu husteho tak, ze by se dal krajet, otravnych prodavacu a nabizecu cehokoliv a dopravy, ktera ve svete snad nema obdoby – misto semaforu se pouzivaji klaksony, nedovedete si predstavit  ctyrsmernou krizovatku, jejiz silnice maji 4proudy a vice, kde nefunguji zadna pravidla, nebo naopak ulicku, kam se clovek boji vkrocit, protoze je prilis temna a tesna, navic plna lidi a taxikar tam s vami jede ralye za doprovodu nikdy nekonciciho zvuku klaksonu. Zajimave to bylo i z pozice chodce, kde na pesi zone vam kazdych 10 vterin nekdo za zady zatroubil tak, ze se clovek nachazel neustale v infarktovem stavu.

Nekolikrat jsem mel chut se prudce otocit a daneho motorkare srazit pesti, ale vzpomnel jsem si na dalsi film s nezapomenutelnym Jackem Nicholsonem Kurz sebeovladani a tise jsem trpel, stejne jako ostatni clenove vypravy. Abych se vratil k odletu z Kathmandu do Lukly, tak se nam podarilo odletet az treti den, protoze byl BAD WEATHER, takze jsme na letisti stravili 3 nekonecne dny. Uz jsme byli rozhodnuti najmout si vrtulnik, ktery leta i za spatnych podminek, ale pocasi se umoudrilo a my jsme konecne opustili spinave mesto….

Malem bych zapomnel zminit, ze se k nam pripojiljeden Slovensky bratr, Peter Blazko, ktery cestoval single. Nejak jsme si sedli a ja s nim odslapal skoro cely trek, protoze diky rozlisnym fyzickym dispozicim jsme nemohli chodit jako jedna velka skupina. Nemusim zde asi zduraznovat, ze mi proste nikdo nestacil 🙂

Po priletu do Lukly jsme se rovnou vydali na cestu do Phakdingu, kde jsme prespali v Lodgii znameho to šerpi (horskeho vudce) ktery uz vystoupal na Everest 18krat. Tam nas zatahli mimochodem 2 typci, kteri stali na terase a anglicky mi rikali, at si s nimi zajdem dat pivo. Ja na to povidam Milanovi cesky, hmmm to bych rad vedel za kolik, nacez mi jeden typku odvetil: jenom za 300 Rupii vole a v tu chvili bylo rozhodnuto, kde budeme spat.

Z Phakdingu jsme meli namireno do Namche Bazaru 3450m.n.m. legendarniho mesta šerpu, kde jsme pro zmenu spali u šerpy, ktery na Everest vytahl prvni zenu. Velice zajimava u nej byla sprcha. Zpusob, jakym se ohrivala tepla voda nebudu komentovat. To, ze se nedala nastavit teplota vody a bud se clovek oparil, nebo to bylo jen vlazne v zavislosti na tom jak moc byla voda ohrata. Ale to, ze odpad pro sprchu tvorila turecka slapka, kam se zaroven chodila vykonavat potreba, bylo pro nas mirne sokujici skutecnost.

Meli jsme z toho srandu, ovsem jen do te doby, nez  Martin po 3 dnech nemyti chtel zjistit, co se skryva pod napisem NICE HOT SHOWER v Dinboche 4410mnm… Po chvili se ze sprchy vratil do restaurace a ptal se hoteliera, kde je ta sprcha, jestli ho neposlal do spatne mistnosti? Neee, byl ve spravne. Jen si nevsiml toho kyble s horkou vodou a hrnku na polevani co byl v rohu 🙂

Nebudu zde popisovat den po dni. Byl by to tak dlouhy clanek, ze by ho nechtel nikdo cist, ale ve zkratce: trat byla ruzne narocna, cim vyse jsme byli, tim mene bylo kysliku a dostavovala se i vyskova nemoc. Navic vam nemusim povidat, ze to bylo do kopce a krosny na nasich zadech se pronesly. Na cestach jsme potkavali spoustu šerpu, kteri leckdy nesli naklad 2X vetsi, nez byli oni sami a to nam davalo silu se pachtit dal.

Po ceste jsme potkavali i dlouhe kolony Yaku – zvirat podobnych buvolu ci bizonu, kteri take nosili naklad a kdybyste videli to 1m siroke, tocite, kamnne schodiste, ktere vedlo k lanovemu mostu ve vysce cca70 m nad potokem, nikdy byste neverili, ze ho dokaze tohle mohutne plne nalozene zvire zdolat. Prubezne byl po ceste stale pristup k internetu, diky bohu. Sice byl cim dal pomalejsi a drazsi, ale byl. Vubec vsechno se umerne vysce rapidne zdrazovalo. Jako maly priklad uvedu, ze v Kathmandu se 1litr vody dal poridit za 10 Rupii a od 4500mnm uz jste ji neporidili pod 300Rupii. Ja jsem rezignoval a vodu jsem si nabiral v potocich, ktere nebyly zdaleka tak ciste, jak by clovek v techto koncinach mohl ocekavat.

Vrcholem nasi vypravy se mel stat Everst Base Camp 5356mnm a Kala Patthar 5550mnm odkud je nejhezci vyhled na Everest. Rano jsme nastoupili na zhruba 3h tezky vystup z Lobuche 4910mnm do Gorak Shepu 5140mnm, kde jsme se ubytovali v posledni Lodgii, protoze vyse uz se spi pouze ve stanech. Pak jsme nastoupili na trek k Base Campu 5356, ktery byl hodne dlouhy a narocny. Pak jsme se s Peterem vydali na cestu zpet a dorazili do Gorak Shepu celkem brzy… relativne… cca ve 2 odpo, dali jsme si obed  a uvazovali o tom co budem delat. Peter uz po ceste trousil poznamky, ze by chtel dat jeste dnes Kala Patthar, protoze je jasno a na Pattharu je nejlepsi jit na zapad slunce, coz byl plan na nasledujici den 🙁

Noo, napred jsem rezolutne odmitl, ale to bych nesmel byt kohout z Cesyku, abych ho nechal jit samotneho, takze kolem treti jsme se jeste vydali na vystup z 5140 na 5550, cimz jsme porusili veskere aklimatizacni navody a doporuceni, coz se brzy ukazalo jako znacne neprozirave… Tak poslednich 80 vyskovych metru jsem si skutecne nebyl jist, zda se zivy vratim dolu. Prekrocil jsem presne tu hranici, kdy uz clovek prestava mit svoje telo pod kontrolou. Kazdou chvili jsem cekal ze omdlim, hlava bolela, kysliku bylo ve vzduchu jen 50% a unava z predchozich 2 vystupu se taky prihlasila. Postupoval jsem tak po 15 metrech a musel jsem si dat vzdy tak 2 min pauzu.

Nakonec jsem se tam vyskrabal a vyhledy, ktere se mi otevrely za tu namahu skutecne staly. Everst pri zapadu slunce… co vam mam povidat, udelal jsem nejakou fotku s napisem Cesyk na pokladu nasi vlajky a pospichal dolu, abych neumrzl a stacil to sebehnout za svetla. V nejvyse polozene restauraci na Gorak Shepu jsem jeste zanechal velikou samolepku Cesyku vedle vlajek ruznych mezinarodnich horolezeckych expedic na cestnem miste…

Cestu dolu do Lukly jsm zvladli ani ne za polovinu casu nez vystup, takze vam nemusim povidat, ze to taky nebylo snadne a nenechte se mylit, ze to bylo z jenom z Kopce… se spatnym ocekavanim jsme se blizili k Lukle a cekali jestli bude zase BAD WEATHER… Cekali jsme jen pul dne a radostne se nalodili na male cca 20 mistne dopravni letadelko. Cesta zpatky byla vyrazne horsi. Kdyz se dostane do turbulenci velke letdlo, je to neprijemne. Nechtejte nikdy zazit, co se stane, kdyz se do nich dotane 20Xmensi letadelko. Vzdusne proudy si s nim delaji uplne co chteji. Pohled do pilotni kabiny, ktera neni od prostoru pro cestujici nijak oddelena cloveka take neuklidni, kdyz zjisti, ze pilot ma pres cele celni sklo rozlozene noviny a cte si pretoze s letadlem to mava tak,ze polovina pasazeru zvraci 🙂

Jelikoz jsme meli jeste skoro tyden casu a nechteli jsme zustavat v Kathmandu, vyrazili jsme  do asi 200km vzdaleneho Chitawanu, kde jsme si dali takovou lehkou Jungle tour. Trochu se projeli na slonech v dzungli, kde jsme pronasledovali nosorozce, jeleny, pry tam jsou i tygri, ale ty jsme nastesti nepotkali. Projeli jsme se na kanoi po rece. Na ceste zpet jsme sli pesky dzungli, byli jsme ve sloni porodnici, spali jsme v dzugli na vyhlidkove vezi a taky jsme sli podel reky za krokodylama – tady dole byl trochu  jiny svet nez nahore…

Celkove hodnotim navstevu teto zeme velice kladne a rad bych se tam jeste nekdy vratil. Pro zmenu do pohori Annapuren. Rozsirilo mi to hodne obzory a lehce pozmenilo pohled na svet. Nejvice ta vsudypritomna chudoba, bezmoc na tom cokoliv zmenit a zaroven ta vule zit ze dne na den, umet se radovat z malickosti, za nicim se nehonit… Myslim, ze me to trochu zmenilo.

Jsem rad, ze jste venovali chvili memu clanku. Preju vam vsechno NEJ do Noveho roku, krasne svatky, ktere si prosim nikdo nekazte honbou za cimkoliv, uzivejte si kazdy okamzik a nechte cas plynout, proste vypustte…

Danů pán z Jechýnku 🙂

This article has 16 comments

  1. Mahagoni

    Danu, doufám, že pro nás uděláš promítání fotek a představení cesty. Mohlo by to být v Soběhrdech v S.V.A., jak jsme tam dělali Tour de France před pár lety…

    Mysim, že sis toho nechal ještě hodně pro sebe!!

  2. Cobrety....

    Pane Danu..velmi pekny clanek jste napsal..I ty fotky jsou pekne.I vam preji vsechno nejlepsi do Noveho roku…

  3. Reny

    Danu to je úžasný, závidim 🙂 taky bych chtěla! Moc pěkně napsané a ty fotky sou prostě bomba. I tobě všechno nej do Nového roku a ať se daří.

  4. shadows

    Čus Danu, psal jsem na pokec kdy vyrážíte ale nějak si nereagoval. Chystám se na trek kolem Annapuren, takže pokud to nestihnu dřív než znovu pojedete, klidně bych vyrazil s vámi pokud to nebude problém…

  5. Danů pán z Jechýnku

    Cus vsichniKlidne nejaky to promitani udelam,myslim,ze mam o cem povidat,ted nastava trochu hekticke obdobi pro vsechny,tak nevim kdy,jestli az po vanocich,ja mam cas v podstate kdykoliv:-)
    To Shadows,tvoji otazku jsem nezachytil,to vis,nejsem tu kazdy den,kazdopadne je to zeme do ktere bych se nekdy rad vratil,takze kdyz se shodnem casove,tak se muzes pripojit:-)

  6. Kajman

    Daníku.
    To je bomba,ale snad ti tam nebyla zima,jak jsi se foril s tou fotkou?
    Nicméně bladá závist,fakt ti to moc přeju,že ses tam mohl podívat a budu se moc těšit na promítání.Všechny fotky jsou úžasný,ale nejvíc jsou ty černobílý 8 a 9.Na tý 8 jsou nějaký kamenný kola.Nevíš k čemu jsou?
    Jinak všem známým kamarádům,kamarádkám,přátelům a přítelkyním všech přátel a přítelkyň přeji kráné Vánoce a hodně dárků pod stromečkem a samozřejmě Krásný Nový Rok. Ahoj PORNOS

  7. Danů pán z jechýnku

    To Pornos,diky za slova chvaly:-)Kola byly fakt obrovsky,mam jeste jednu fotku,kde je to videt vice jsou udelane z masivnich tramu,orezane do kulata a poskladane vedle chramu na namesti starobyle casti kathmandu nazyvane Bakhtapur,ty kola jsou soucasti obrovskeho dreveneho povozu,ktery se dava dohromady jen pri nejakem nabozenskem svatku ci obradu.

  8. Spevča

    Danů, jsem rád že sis to užil, úplně jinej svět to je! Těším se n a vyprávění. Krásný svátky všem!

  9. Danů pán z Jechýnku

    Se musime nejak domluvit,kdybyste chteli udelat to promitani,tak tonekdy spachame,kamen urazu je terminna kterem by se vsichni shodli:-)ja mam cas porad kuciiii:-)

  10. Lustig

    Zdravim nejsilnejsiho muze CESYKu.Danu si BOREC.Az budes na kole umirat,pripomenu ti tvuj vystup do oblak a zas pojedes jak Pantani-)))

  11. Hanka

    Krásné nahlédnutí do daleké kultury…! Promítání bude určitě skvělý zážitek, těším se!