Včera jsme se byli naposled rozloučit se Sachim. V kostele ve Voticích stál jeho černý Look, na řídítkách byla položená jeho červená přilba… Vzpomněl jsem si přesně na tu fotku, kterou vidíte vlevo. Tohle byl Sachi. Aktivní, přemýšlel, jednal a pomáhal. Byl to člověk, na kterého se nezapomíná. Důkazem toho byl plný kostel. Sachi byl součástí benešovské cyklistiky, součástí závodu Železný dědek. Náš kamarád, který pomáhal radou, rukama nebo myšlenkou. Budeš nám chybět, Sachi. Ať ti to tam nahoře šlape.
Ale zamračené počasí a hnědá hmota, která jde jen těžko umýt, nemohou dobře naladěné lidi vůbec rozhodit. Úsměvy se rozhodně nešetřilo 
webdesign